23. února 2004 |
Skryti v daňovém ráji |
Londýnská adresa Albert Place, čtvrté patro domu s názvem Lawford. Zde sídlí firma Arthur, Bradley & Smith. A sluší se dodat, že spolu s ní ještě stovky dalších. Ale pozor, Lawford není několikasetmetrový mrakodrap. Všechny jsou na jednom patře, dokonce v jedné kanceláři. Namátkou zmiňme některé: ART Investment, Darrington Finance, Chantelion INC. Že jde o nicneříkající názvy? Jen v Česk u a Slovensku stojí zmíněné společnosti z britského daňového ráje za investicemi v řádu miliard korun. Kdo tahá za jejich nitky? To není, či spíše nemá být úplně zřejmé. Typickým příkladem mlžení je prvně jmenovaná společnost, jejíž název vzbuzuje už svým zněním dojem tradice a serióznosti: Arthur, Bradley & Smith. V Česku a na Slovensku je skoro všude tam, kde své zájmy prosazuje slovenská finanční skupina J&T.
Hotel a jeho ředitel
Jeden z nejluxusnějších slovenských hotelů, bratislavské Fórum, patřil až do konce minulého roku slovenskému úřadu vlády. Privatizace nemovitosti s cenou kolem půlmiliardy slovenských korun nebyla jednoduchá. Nedařilo se jej dlouho prodat zejména kvůli přemrštěným nárokům firm y Casino Forum, minoritního majitele hotelových akcií. Dlužno dodat, že zdejší kasino je podle slovenského tisk u proslulé jako místo, kde si dávají dostaveníčko lidé ze slovenského podsvětí. V tuto chvíli bylo rozhodujícím jazýčkem privatizačních vah. Hovořilo se o zájmu mnoha firem a skupin, nejhlasitěji o bohaté J&T. K obratu v nedařící se privatizaci ale došlo, až když se na scéně objevila firma Arthur, Bradley & Smith. Představila se slovenské vládě jako britská společnost zabývající se rizikovým podnikáním. Nebyla úplně neznámá, v Česk u například už několik let figuru je jako vlastník ČKD Blansko, na Slovensk u bylo její jméno uvedeno třeba v seznamu významných akcionářů Slovnaftu. Firma se dohodla s Casino Forem na odkupu minoritních hotelových akcií, slovenskému státu nabídla za většinový zbytek víc než čtyři sta milionů korun a slíbila další půlmiliardu vložit do rekonstrukce. A vskutku, hotel prostřednictvím nově založené slovenské společnosti Diamond Hotels Slovakia loni v prosinci získala. Ředitel Arthur, Bradley & Smith, jistý Michael Patrick Dwen, v tiskové zprávě pro hlásil, že nákup hotelu je součástí "dlouhodobé strategie budování hotelové sítě na území střední a východní Evropy v k ategorii čtyř hvězdiček se zaměřením na obchodní cestující, léčebnou a kongresovou turistiku". Slovenská vláda mohla být spokojena, britský partner do metropole přece může přitáhnout lukrativní turisty. Možná že skutečně přijedou, Dwena to už ale nejspíš moc zajímat nebude. Zastupuje totiž odhadem několik tisíc podobných firem z celého světa a o strategii budování hotelových sítí si může nechat jen zdát. Zisky z hotelu půjdou někomu jinému. K omu? A je opravdu z Británie? Odpověď nezná ani slovenská vláda. "Úřad vlády podepsal smlouvu s Diamond Hotels Slovakia, která se stala jeho vlastníkem. O dalších souvislostech nemáme informace," drží se papírových faktů mluvčí slovenského kabinetu Martin Marušk a.
Ráj na Sarku
Před pokusem odpovědět, kdo a proč se nechává zastupovat firmou Arthur, Bradley & Smith, aniž by zveřejnil svou identitu, se ještě zastavme u Dwena. Pětapadesátiletý britský občan je k "multiředitelování" takříkajíc předurčen. Má to štěstí, že patří mezi zhruba pět stovek obyvatel normanského ostrůvku Sark , který je samostatným, nicméně na anglické královské koruně závislým územím. Už od středověku vlastní tito lidé zvláštní královské privilegium. Jelikož byl Sark odedávna jakýmsi nárazníkem před nájezdy z kontinentu, byli jeho obyvatelé osvobozeni od daní. A je tomu tak dodnes. V současnosti jsou ale sarčtí rezidenti připraveni spíš než bránit Anglii nabízet světu služby v offshorových firmách. Propůjčují za úplatu v řádu stovek až tisíců liber ročně jména a adresy trvalého bydliště, a tím umožňují převod zisků z daněmi zatížených zemí na maličký Sark. Tento daňový ráj je obzvláště populární, firmy registrované na Britských ostrovech mají přece jen jiný zvuk než například z Kajmanských ostrovů. Ve světě se to společnostmi papírově řízenými lidmi ze Sarku jen hemží. Dwena nevyjímaje. Důkladnější pohled do internetových databází na tohoto muže prozradí víc, než by si možná přál. Jeho jméno figuru je například v kauze žaloby společnosti Norex Petroleum (kdysi se v Česku zajímala o U nipetrol) proti firmám sdruženým kolem Acces Industry, kterou projednává new yorský soud. Je zde uváděn jako zástupce offshorové společnosti Lakehall Trading, která je v podezření z praní špinavých peněz či daňových úniků. Ze spisu vyplývá, že za firmami, jako byla Lakehall, byl nejspíš ruský kapi tál. Dwen má ale celosvětový záběr, koho tedy zastupuje v Česku a na Slovensk u?
Až příliš J&T
Přímou odpověď od něj získ at prakticky nelze. Je totiž těžko dosažitelný. Kromě Sark u uvádí v zřizovacích listinách dalších firem i jiné sídlo. Například apartmá jednoho hotelu v kyperské Nikósii. Na londýnském telefonním čísle uváděném na internetové stránce firm y Arthur, Bradley & Smith se sice ozve asistentka, která slíbí předat panu Dwenovi vzkaz, ten však nezavolá. Mimochodem telefonní a faxo vé služby nabízejí zřizovatelé offshorových firem za speciální příplatek. Jinak se komunikace odehrává většinou přes P. O. box. Firma má česk ou pobočku, a tak se zdá, že by cesta k Dwenovi mohla vést tudy. Adresa uvedená v obchodním rejstříku se shoduje s adresou sídla J&T Banky v pražské Pobřežní ulici. Slečna v recepci ale nemá o jejím výskytu v budově tušení, lépe informovaný je až ředitel marketingu a mluvčí společnosti Petr Málek. Říká, že adresu firma v bance sice skutečně má, sehnat zde nějakého jejího zástupce ale bude problém. Tvrdí, že Arthur, Bradley & Smith je pouze klientem J&T Banky, která jí provádí správu investic. Prozradit, kdo je vlastníkem britského off-shoru, ale kvůli bankovnímu tajemství nemůže. Rozhodně však trvá na tom, že J&T to není.
Lanovky a letadlo
Mnohé sk utečnosti ovšem napovídají něčemu jinému. Jak už bylo řečeno, Arthur, Bradley & Smith se objevuje právě tam, kde se angažuje J&T. Například ČKD Blansko Strojírn y. Průmyslový podnik, v němž je podle internetové verze obchodního rejstříku předsedou představenstva spolumajitel sk upiny J&T Ivan Jakabovič, je jednou z větších investic pod značkou Arthur, Bradley & Smith. Spolupráce je čilá i za řekou Moravou. Kromě zmíněného hotelu Fórum a výstavby nového pětihvězdičko vého hotelu v Bratislavě má J&T políčeno na cestovní ruch v širším měřítku. Má dalekosáhlé plány ve Vysokých Tatrách. Chce privatizovat zdejší lanové dráhy a hotely a do celého regionu investovat až dvě miliardy slovenských korun. Iniciovala proto vznik investorského konsorcia pod značkou Mountain Holiday & Ski Resorts. Mimochodem rovněž registro vaného v Británii. Podílníkem je společnost Capital Industrial, která je formálním vlastníkem lázní v tatranském Štrbském Plese. Kdo ale Capital Industrial financuje? Ano, Arthur, Bradley & Smith. "Jsou naším klientem. Je tedy logické, že když něco dělají, dělají to s námi," vysvětluje Málek. Jenomže o až příliš blízkých souvislostech mezi Dwenem zastupovanou firmou a J&T svědčí případ, který je mimo svět velkých investičních záměrů. Předseda představenstva J&T Banky Patrik Tkáč si v poslední době oblíbil využívat pro soukromé cesty do ciziny proudový letoun Cessna Citation Bravo 550 (například loni o Vánocích byl spatřen v rakouském Innsbrucku). Ačkoliv se mezi lidmi z tuzemského byznysu má obecně za to, že je to jeho letadlo, dokumenty hovoří jinak. Letoun s pořizovací cenou tři sta milionů českých korun nepatří nikomu jinému než Arthur, Bradley & Smith. V této souvislosti je ovšem víc než podivné, že registrační značka letounu zní OK-V SZ. Zvlášť proto, že Arthur, Bradley & Smith letoun pořídila v roce 2002, tedy krátce poté, co J&T prodala podíl v košických VSŽ. Mezi lidmi z branže se má obecně za to, že označení cessny, které si vlastník může dobrovolně vybrat, je symbolem úspěšného košického obchodu. Že by Arthur, Bradley & Smith až takto projevovala vděk za spolupráci s J&T? "Znovu trvám na tom, že letadlo nepatří ani J&T, ani panu Tkáčovi. Patří firmě Arthur, Bradley & Smith a pan Tkáč si je prostě pouze pronajímá," stojí si na svém Málek.
Proč mlčí?
U mluvčího J&T Banky končí také snahy promluvit přímo se zástupci Arthur, Bradley & Smith. Potvrzuje, že jediný člen představenstva firm y, Martin Malaník, je člověk "blízký J&T", a nejspíš proto promlouvá za něj. "Berte jako závěr, že vlastníkem ABS českého je ABS anglické a jméno majitele ABS anglického nezveřejníme," tlumočí své i Malaníkovo stanovisko. Utajení investora překvapuje Miloslava Votavu z firm y Haggley Trust, která se zabývá registrací offshorových firem po celém světě. "V Británii je dokonce povinné, aby zveřejnily, kdo je vlastní. Na přímý dotaz by měly odpovědět, tohle je nestanda ...