! HPH - výzva nově vzniklého sdružení akcionářů ! - Diskuze, názory, doporučení a hodnocení , příspěvky 41 až 50

Podílníkem Trustu se stal každý, kdo byl k datu 4. 12. 2002 akcionářem HPH
www.trust-hph.cz/pages/t1oi.html
Vyplacením hodnoty podílu nedochází k prodeji akcií HPH, a tudíž ani ke změně vlastníka akcií. Provádí se výplata pouze celého podílu, po jehož vyplacení již přestává být žadatel podílníkem Trustu, zůstává však jako majitel akcií akcionářem HPH. V případě prodeje akcií HPH zůstává případný nevyplacený podíl v Trustu podílníkovi – původnímu majiteli akcií HPH k výše uvedenému datu.
Výňatek ze zprávy podílníkům
(z odkazu u odpovědi k bodu 5):
www.trust-hph.cz/pages/t1faq.html#none
V této souvislosti bych rád vyvrátil spekulace o tom, že trust po 10 letech končí. Není tomu tak. Smlouva o založení Trustu říká, že trust je založen na dobu 100 let (paragraf 1.24 Smlouvy). Zrušení trustu po uplynutí 10 let také braní samotný text Smlouvy. V paragrafu 61 se, volně přeloženo říká, že trust může být zrušen po uplynutí 10 let nebo kdykoliv později, pokud nebyly podány platné žádosti, lze očekávat, že již žádné podány nebudou a správce nebo pověřená osoba podnikly všechny kroky pro výplatu.
Již základní podmínka není splněna, ke konci roku 2010 eviduje správce trustu celkem 5801 žádostí o výplatu (z toho 1464 správných), které žádají o výplatu více než 870 tisíc USD. Protože každý týden se toto číslo zvětšuje není tudíž splněn ani druhý požadavek uvedený v paragrafu 61. Informace o tom, že trusty budou po 10 letech zrušeny, je tedy šířena někým, kdo chce jen a pouze škodit a vyvolávat paniku.

Problémem Trustů je nyní porušování platné legislativy ze strany nově ustanoveného správce Vlastimila Jiříka (dominantního akcionáře HPH), porušováním povinností, kdy příčinou může být i střet jeho zájmů.
Pro pochopení hodnoty akcií HPH v držení podílníků ( například při zpeněžování v odkupech) má vyjasnění právního stavu trustů a neprodlené informování o všech změnách s důsledky na jejich právní legitimitu zásadní význam, bez této znalosti se nelze o nakládání se svým majetkem odpovědně rozhodovat. A s odpíráním i zásadních informací, vyplývajících ze související legislativy můžou být některé skupiny akcionářů či podílníků nepovoleným způsobem uváděny v omyl, jiné zvýhodněny před druhými.
Nečinností správce porušováním jeho povinností mohou být podílníci poškozeni nejen na svých právech, ale především na svém majetku, pokud by trusty byly záměrně nedbale, bez zajištění odborné péče o spravovaný majetek, nebo pokud by spory zatížený nevymáhaly, či neúčinně bránily, a tím došlo k navyšování již tak značných škod, způsobených podílníkům Trustu 1 a 2.

Po poradě s právníky ještě připomenutí, že důsledky z nedostatku informací k vašemu majetku nejdou k vaší újmě, je povinností jak společnosti, tak v případě trustů jeho správce, aby vám relevantní informace zajistil, a pokud to neplněním povinností nebo z důvodů jiných překážek nesplní, pak si nápravu zjednáte u dohledového orgánu, dohlížejícího na transparentní fungování kapitálového trhu.
Pokud je pozice podílníka trustu vázaná na pozici akcionáře zakládající společnosti (její matky), má společnost povinnost při stanovení ceny odkupu akcií zakladatelské společnosti zohlednit i hodnotu majetku, který připadá na podíl trustu. Určitá odchylka od obecné úpravy vyplývá z informace na stránkách Daventree Trustees Ltd., vycházející ze zakladatelské smlouvy Trustu kde se uvádí, že prodejem akcií HPH nezaniká pozice podílníka v trustu, odkazujíce se na rozhodný termín vzniku práva na vyplacení hodnoty podílu v Trustu 1 a 2.
Trust (svěřenský fond) je právní institut, který spojuje zakladatele (původního vlastníka majetku), správce trustu a obmyšleného (beneficiary). Zde jsou některé relevantní body:
Listina přání (statut): Zakladatel trustu při jeho založení sepíše listinu přání, ve které určí, jakým způsobem má být trust spravován a kdo má mít z majetku a výnosů trustu prospěch. Tato listina může obsahovat i ustanovení týkající se odkupu podílu trustu.
Odkup podílu trustu: Pokud je podílníkem trustu obmyšlený, může mít právo na odkup svého podílu. Společnost by měla zohlednit hodnotu majetku trustu při stanovení ceny odkupu.
Hodnota majetku trustu: Společnost by měla provést ocenění majetku trustu, aby byla cena odkupu spravedlivá. To může zahrnovat nemovitosti, finanční prostředky, podíly v obchodních společnostech a další aktiva.
Společnost by měla dodržovat zákonné povinnosti a postupovat v souladu s ustanoveními Obchodního zákoníku a dalších relevantních právních předpisů, v tomto případě je nutno brát v potaz i právní předpisy na Kypru, aby byla zajištěna správná právní ochrana a dodržení všech povinností.

Koncern (holding)
Společnost holdingového nebo koncernového typu má na žádost akcionáře na valné hromadě povinnost seznámit ho s její strukturou a majetkem všech dceřiných firem. Tato povinnost vyplývá z ustanovení § 353 odst.  1 Obchodního zákoníku (ZOK)
Trust (svěřenecký fond)
Podílník trustu, který je akcionářem holdingu či koncernu se sídlem v České republice, má několik práv a povinností v rámci tohoto trustu. Trust (svěřenecký fond) je právní institut, který spojuje zakladatele (původního vlastníka majetku), správce trustu a obmyšleného (beneficiary). Zde jsou některá práva a povinnosti podílníka trustu:
1) Právo na informace: Podílník trustu má právo na informace o majetku a činnosti trustu. Měl by být seznámen s listinou přání (statutem) trustu, která určuje, jakým způsobem má být majetek spravován a kdo má z něj prospěch.
2) Právo na výnosy: Pokud je podílníkem obmyšlený, má právo na výnosy z majetku trustu. To může zahrnovat finanční prostředky, nemovitosti nebo jiné aktiva.
3) Právo na účast na valné hromadě trustu: Pokud je trust organizován jako společnost, podílník může mít právo účastnit se valné hromady trustu a hlasovat na ní.
Je důležité si uvědomit, že práva a povinnosti podílníka trustu mohou být specifické pro konkrétní trust a jeho strukturu. Je proto vhodné mít k dispozici jeho statut a seznámit se též s právními předpisy na Kypru.

Jak víme, specifické podmínky pro nabývání vlastních akcií stanovuje zákon o obchodních korporacích (č. 90/2012 Sb.) Pokud ale jde o pochybnosti ohledně odkupů vlastních akcií akciovou společností, pak je vhodné obrátit se na Českou národní banku (ČNB).
ČNB disponuje širokými pravomocemi dohledu nad bankovním sektorem, družstevními záložnami, kapitálovým trhem, pojišťovnictvím, penzijními společnostmi, fondy penzijních společností, směnárnami a dohledu nad institucemi v oblasti platebního styku.
Na kapitálovém trhu tak mimo jiné vykonává dohled nad plněním povinností stanovených obchodním zákoníkem v souvislosti s nabýváním vlastních akcií akciovou společností a jí ovládanou osobou. Její role zahrnuje sledování dodržování právních předpisů a zajištění transparentnosti a řádného chodu kapitálového trhu. Pokud máte stížnost na akciovou společnost ohledně nabývání vlastních akcií, můžete se ale obrátit nejen na dozorový orgán, (v České republice Česká národní banka), ale můžete jednotlivě řešit své spory mimosoudně i u Finančního arbitra, nebo u České obchodní inspekce. Byť u společnosti se sta tisíci akcionáři je vhodnější věc řešit efektivněji a komplexně ve vztahu ke všem akcionářům.
Co se ale týká specifik Harvardu, tady je problém v tom, že z řady shromážděných a dostupných materiálů při nastavení odkupů tak, jak bylo společností predikováno vyplývá, že se ta záležitost bude týkat i kriminálky.

Rozhodně není etické asistovat někomu při podvodu a poškozování druhých.
Nicméně i dodatečně lze toto napravit například účinnou lítostí a pomocí se zajištěním důkazních materiálů zvláště za situace, kdy se jedná o podvod se škodou velkého rozsahu, působené velké skupině osob, zneužitím svého postavení či k páchané trestné činnosti v organizované skupině.
Zánik trestní odpovědnosti pachatele v důsledku účinné lítosti podle § 33 TZ
Účinná lítost podle § 66 tr. zák. je vázána mimo jiné na podmínku, že pachatel úplně napraví škodlivý následek, a její splnění co do rozsahu a obsahu škodlivého následku je nutno posuzovat „ex tunc“, tedy podle doby, kdy byl spáchán trestný čin, nikoliv „ex nunc“, tedy podle doby, kdy přichází v úvahu napravení škodlivého následku.
V případě účinné lítosti musí jít o vnitřní postoj pachatele k tomuto činu a jeho celkové následné chování po spáchání přečinu. Přitom zpravidla jen slovní vyjádření samo o sobě nestačí, ale je zpravidla nutné další aktivní jednání, např. oznámení trestné činnosti, omluva poškozenému, odstranění nebo zmírnění jiných škodlivých následků spáchaného přečinu apod. Předpokladem k takové lítosti je doznání.
Z hlediska zániku trestní odpovědnosti pachatele v důsledku účinné lítosti podle § 33 TZ nemusí ani samotná skutečnost, že byl odhalen jím spáchaný trestný čin, automaticky vylučovat dobrovolnost jednání pachatele, jímž zamezil nebo napravil škodlivý následek ve smyslu § 33 písm. a) TZ. Podstatné je jeho subjektivní vnímání toho, jestli mu v daném okamžiku bezprostředně hrozí trestní stíhání či nikoli.

Smysluplné zapojit trestňačkou do kauzy HPH policejní orgán je až chvíle, kdy se navazující řetěz důkazů uceleně propojí i se škodou značného rozsahu velké skupině osob tak, aby se ve svém důsledku vyloučila jakákoliv pochybnost o případné vině toho, či onoho, a tak se zcela usvědčil.
Uspěchání, a s ním spojená nejednoznačnost důkazů, by později vedlo k poukazování na právo na spravedlivý proces, dle čl. 36 odst. 1 Listiny, a v následném trestním řízení mohlo spět k odmítnutí věci pro porušení práva na osobní svobodu, dle čl. 8 odst. 1 a 2 Listiny. To riziko je vždy váženo, a mohlo prokurátora odradit se věcí zabývat odložením několika předchozích, a dle výstupů policejního orgánu pečlivě zmapovaných podnětů právě s odkazem, že by věc v tomto stadiu na soudu zbytečně složitě a nejednoznačně prokázal, a obhajoval.
Tady platí, že nepřímé důkazy, které mají vést k odsouzení obviněného, musí tvořit do té míry ucelený, spojitý a na sebe navzájem navazující řetěz důkazů, že ve svém výsledku vylučují jakoukoliv pochybnost o vině.

ČÁST PRVNÍ HLAVA VIII
§ 129 Organizovaná zločinecká skupina
Organizovaná zločinecká skupina je společenstvím více osob s vnitřní organizační strukturou, s rozdělením funkcí a dělbou činností, která je zaměřena na soustavné páchání úmyslné trestné činnosti.
V trestním zákoně se lze setkat s pojmem zločinné spolčení, jež je vymezeno v ustanovení § 89 odst. 17 jako společenství více osob s vnitřní organizační strukturou, s rozdělením funkcí a dělkou činností, které je zaměřeno na dosahování zisku soustavným pácháním úmyslné trestné činnosti. Trestní zákon obsahuje některá ustanovení, jež jsou určena k boji a postihu organizovaného zločinu. Jde především o ustanovení § 163a – 163c, které upravuje zločinné spolčení a účast na něm. Podle § 163a je trestný ten, kdo založí zločinné spolčení, nebo kdo se činnosti takového spolčení účastní, anebo kdo zločinné spolčení podporuje, přičemž toto jednání je sankcionováno trestem odnětí svobody v rozpětí dvou až deseti let nebo propadnutím majetku.
Následující ustanovení upravuje zvláštní případ účinné lítosti, kdy ten, kdo spáchá výše uvedený zločin, není považován za trestného, pokud o zločinném spolčení podá oznámení státnímu zástupci či policejnímu orgánu.
Předpokladem pro beztrestnost takového pachatele je požadavek, aby takové oznámení učinil v době, kdy nebezpečí, které vzniklo chráněnému zájmu z jiného činu zločinného spolčení než je vymezen v § 163a, mohlo být ještě odstraněno.
Dalším hmotněprávním ustanovením, která je relevantní pro zločinné spolčení, je ukládání trestu odnětí svobody pachateli trestného činu spáchaného ve prospěch zločinného spolčení, kdy horní hranice trestní sazby odnětí svobody se pro takového pachatele zvyšuje o jednu třetinu a trest se ukládá v horní polovině takto stanovené trestní sazby odnětí svobody.

Nedělejme tvrzením o kyperské zpronevěře ing. Ševčíka po změně právního stavu trustů opět guláš, v každém případě nešlo o krádež tohoto majetku.
Jak si můžete nastudovat, neřešilo se u trustů nikdy zcizení toho majetku, nýbrž na základě tehdy platných skutečností zpronevěra a spojené škody, jaký rozdíl v tom je si nastudujme:
Jak krádež, tak i zpronevěra patří mezi majetkové trestné činy. Oba tyto trestné činy jsou spáchány přisvojením si cizí věci.
Základním momentem, který ty dva trestné činy odlišuje je skutečnost, že trestný čin krádeže je spáchán přisvojením si cizí věci zmocněním, zatímco při trestném činu zpronevěry si pachatel přisvojí cizí věc, která mu byla svěřena.
Zločinu zpronevěry podle § 206 odst. 1, 3 tr. zákoníku se dopustí ten, kdo si přisvojí cizí věc, která mu byla svěřena a způsobí tak na cizím majetku větší škodu.
A z řady indicií lze vám jako hodné pozornosti doporučit nastudovat i další trestní skutek:
Zločin podvodu podle § 209 odst. 1, 3 tr. zákoníku spáchá ten, kdo sebe nebo jiného obohatí tím, že uvede někoho v omyl, využije něčího omylu nebo zamlčí podstatné skutečnosti, a způsobí tak na cizím majetku větší škodu.

Žaloba akcionářů Franka a Licehamra na úpis VH 2021
(Vyřízená věc, vyhlášením konečného rozhodnutí soud zrušil přijaté usnesení VH jako neplatné pro rozpor s § 244 ZOK a úpis zrušil, HPH podal odvolání)
infosoud.justice.cz/InfoSoud/public/search.do?type ...
Kristián Jiřík proti HPH a 13 kyperkám Koženého o určení vlast. k akciím
(Postoupeno k řízení o opravném prostředku 14 CMO 96/2023)
infosoud.justice.cz/InfoSoud/public/search.do?type ...
Spor HPH a HCC o 100 milionů Kč ( 51 C 100/2016 ) pokračuje užitím opravného prostředku HPH proti rozsudku ( 72 CO 378/2023 )
infosoud.justice.cz/InfoSoud/public/search.do?type ...
24 Cdo 3845/2023 - Usnesení Nejvyššího soudu ke sporu HPH - HCC o 100 mil.
posilej.cz/zasilka/uesOYkaq#link
(Přes některé proxy stránka odkazu nedostupná)